Přehled účinků chioské mastichy (Pistacia lentiscus) na lidské zdraví

Překlad: „Přehled účinků chioské mastichy (Pistacia lentiscus) na lidské zdraví„.

Stergios Soulaidopoulos, Aikaterini Tsiogka, Christina Chrysohoou, Emilia Lazarou, Konstantinos Aznaouridis, Ioannis Doundoulakis, Dimitra Tyrovola, Dimitris Tousoulis, Konstantinos Tsioufis, Charalambos Vlachopoulos and George Lazaros

Abstrakt:

Navzdory pozoruhodnému rozvoji lékařského průmyslu v současné době se rostlinné produkty s terapeutickým potenciálem objevují jako atraktivní alternativní léčebné postupy. V důsledku toho se v poslední době zvýšil vědecký zájem o Chioskou mastichu, přírodní aromatickou pryskyřici získávanou z kmene a větví mastichovníku (mastichového stromu), a to díky jejím četným příznivým účinkům. Chioská masticha se pěstuje výhradně v jižní části Chiosu, řeckého ostrova ležícího v severní části Egejského moře a její léčebné účinky jsou známy již od řeckého starověku. V současné době existuje mnoho důkazů o tom, že masticha vykazuje řadu příznivých účinků, které se připisují především protizánětlivým a antioxidačním vlastnostem jejích složek. V současné době se však masticha používá především k výrobě přírodních žvýkaček, ačkoli byla Evropskou agenturou pro léčivé přípravky schválena pro mírné dyspeptické potíže a při zánětech kůže. Cílem tohoto článku je shrnout nejdůležitější údaje o léčebných účincích chioské mastichy a diskutovat o budoucích oblastech jejího lékařského využití.

Klíčová slova: masticha; mastiha; Pistacia lentiscus; protizánětlivý účinek; oxidativní stres; zánětlivé onemocnění střev; oxidovaný LDL

Úvod

Masticha je přírodní aromatická pryskyřice získávaná z kmene a větví mastichového stromu: (Pistacia lentiscus L. var latifolius Coss nebo Pistacia lentiscus var. Chia). Je také známá jako chioská masticha, protože se vyrábí výhradně v jižní části řeckého ostrova Chios. Tento leží v severní části Egejského moře. Ačkoli jsou druhy rodu Pistacia rozšířeny po celém Středomoří a v okolních regionech, masticha se pěstuje pouze z mastichovníků rostoucích na ostrově Chios. Je zde 24 vesnic (řecky Mastichochoria), které udržují kulturní dědictví regionu a podílí se na pěstování pryskyřice.

Životní cyklus většiny stromů je přibližně 100 let a roční produkce se pohybuje od 60 do 250 g na strom. Po indukci malých řezů na kůře a větvích stromu vzniká pryskyřice, která se sbírá do „slz“ nebo kapiček. Ty jsou zpočátku průsvitné bílé nebo světle žluté a s přibývajícím věkem získávají nažloutlejší a neprůhlednější barvu [1].
Masticha se sbírá již více než 2500 let a pro své léčivé účinky je známá již v řeckém starověku.

Slavný lékař řecké klasické éry Hippokrates používal mastichu k léčbě gastrointestinálních poruch. V římském a byzantském období vedlo poznání jejích léčivých účinků k rozvoji obchodu s mastichou, který představuje jeden z monopolů spravovaných sultánem v letech Osmanské říše.

EMA

V nedávné době si masticha i přes pozoruhodný rozvoj lékařského průmyslu stále udržuje jedinečné postavení mezi bylinnými léčebnými postupy. Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) uznala její terapeutickou hodnotu a zařadila mastichu z Chiosu do kategorie tradičních rostlinných léčiv a schválila její užívání při mírných dyspeptických potížích a při zánětech nebo drobných kožních lézích [2].

V současnosti se však masticha používá především k výrobě přírodní žvýkačky z Chiosu s charakteristickou hořkou chutí, k dentálním a kulinářským účelům a jako složka potravin ve Středomoří.
Tento terapeutický potenciál mastichy lze přičíst působení řady kom- pundů s protizánětlivými a antioxidačními vlastnostmi [3].

Složení

Představuje koncentrovaný přírodní zdroj:

  • terpenů
  • fenolických sloučenin
  • fytosterolů
  • arabino-galaktanových proteinů
  • přírodních polymerů spolu s těkavými a aromatickými složkami, které vykazují množství bioaktivních účinků (tab. 1) [4,5].

Nicméně biologická přístupnost a biologická dostupnost těchto složek není zcela objasněna, zatímco přesné mechanismy, které jsou základem příznivých účinků mastichy, zůstávají zatím z velké části neznámé.

V této souvislosti je cílem tohoto článku shrnout nejdůležitější terapeutické účinky chioské mastichy a diskutovat vědecké důkazy podporující rozšíření jejího lékařského využití.

Protizánětlivé vlastnosti

Zánět je společným patogenetickým substrátem mnoha akutních i chronických onemocnění. Představuje odpověď imunitního systému člověka na různé podněty, jako jsou patogeny, toxické sloučeniny a poškozené buňky, regulovanou řadou endoge- nálních faktorů, včetně cytokinů, růstových faktorů a aktivovaných buněk [6]. Existují dva typy zánětu, akutní a chronický.

Zatímco akutní zánět obvykle označuje krátkodobou aktivaci imunitního systému jako odpověď na vnější spouštěč, chronický zánět se může vyskytovat bez jakýchkoli specifických podnětů, což vede k rozvoji mnoha chronických onemocnění. V současné době je již dobře známo, že několik chronických onemocnění, jako jsou onemocnění pojivové tkáně a zánětlivá střevní onemocnění, diabetes mellitus, rakovina a kardiovaskulární poruchy, má v menší či větší míře společné patogenetické mechanismy zahrnující zánět [7].
V současné době se objevuje řada důkazů, které podporují protizánětlivou aktivitu Chioské mastichy. Zdá se, že tento protizánětlivý účinek se uskutečňuje prostřednictvím inhibice produkce prozánětlivých látek. Zejména podávání jak pevných tak tekutých druhů mastichy zřejmě inhibují sekreci prostaglandinů spolu s indukovatelnou syntázou oxidu dusnatého (iNOS) a expresí cyklooxygenázy (COX)-2 makrofágy na úrovni proteinů i mRNA v experimentálních modelech na zvířatech [8].

In vitro masticha blokuje expresi adhezních molekul VCAM-1 a ICAM-1 lidskými endotelovými buňkami aorty stimulovanými TNF-alfa, čímž zasahuje do aktivace endotelu, která je považována za primární událost aterosklerotického procesu [9].
Stejným směrem se ubírají i údaje získané na základě studií na lidech (tab. 2).

Studie: Crohn

V malé klinické studii zahrnující 10 pacientů s mírnou nebo středně aktivní Crohnovou chorobou zařazených do léčby mastichovými kapslemi po dobu 4 týdnů (2,2 g/den) byl pozorován významný pokles indexu aktivity onemocnění a plazmatických hladin interleukinu-6 a CRP ve srovnání s výchozí hodnotou, přičemž nebyly zaznamenány žádné významné vedlejší účinky [10]. U stejné skupiny pacientů bylo později zaznamenáno pozoruhodné snížení sekrece TNF-a po léčbě mastichovými kapslemi, což naznačuje další mechanismus inhibice chemotaxe monocytů, a tím více podporuje roli mastichy jako regulátoru imunitního systému [11].

Na základě výsledků této pilotní studie Papada a kol. v roce 2019 navrhli a provedli randomizovanou kontrolovanou studii, aby dále zkoumali vliv mastichy na pacienty se zánětlivým onemocněním střev. Celkem 60 pacientů bylo náhodně přiřazeno k podávání mastichy (2,8 g/den) nebo placeba po dobu 3 měsíců jako doplňku ke standardní medikaci. U pacientů léčených mastichou došlo k významnému poklesu fekálního lysozymu ve srovnání s pacienty užívajícími placebo, což svědčí o nižší aktivitě onemocnění. Kromě toho bylo ve skupině s mastichou pozorováno významné zlepšení skóre v dotazníku Inflammatory Bowel Disease Questionnaire odrážející příznivý vliv na kvalitu života pacientů ve srovnání s výchozím stavem [12].

Když byl stejný protokol aplikován 68 pacientům s neaktivním zánětlivým střevním onemocněním po dobu 6 měsíců, na rozdíl od kontrolních skupin pacienti, kterým byla masticha přidělena jako přídavná léčba ke standardní medikaci, nevykazovali žádné zvýšení interleukinu-6 ani fekálních biomarkerů kalprotektinu a laktoferinu, což jsou proteiny odvozené od neutrofilů, jejichž koncentrace se u pacientů se zánětem gastrointestinální sliznice obvykle zvyšuje [14]. Nejnovější údaje potvrzují, že léčba mastichou zasahuje do regulace funkce a diferenciace Th17 buněk, což vede ke zvýšení sérových hladin interleukinu-17A, který je považován za protektivní faktor při rozvoji a relapsu střevního zánětu [15].

Chioská masticha působí protizánětlivě a antioxidačně (centrální rámec). Protizánětlivý účinek se připisuje inhibici exprese indukovatelné syntázy oxidu dusnatého (iNOS) a cyklooxygenázy (COX)-2 makrofágy a blokádě exprese adhezních molekul VCAM-1 a ICAM-1 endotelovými buňkami stimulovanými TNF-alfa, což v konečném důsledku vede ke snížení produkce tumor nekrózy alfa (TNA-a) a zánětlivých interleukinů (IL).

Antioxidační vlastnosti jsou dány především snížením exprese CD36 v makrofázích spolu se zvýšením intracelulární hladiny antioxidačního glutathionu. Klinické účinky mastichy (vnějšího rámce) představují výsledek protizánětlivého a antioxidačního působení a zahrnují hypoli- demické působení se snížením oxidovaných částic LDL (ox-LDL) a tvorby pěnových buněk, příznivé účinky při zánětlivých onemocněních střev, dermatitidě a parodontálním zánětu, antimikrobiální a protinádorové vlastnosti.

Zdroj: https://www.mdpi.com/2072-6643/14/3/590/htm


Masticha vykazuje ochranný účinek na střevní epiteliální buňky, který je do značné míry podmíněn jejími protizánětlivými a antioxidačními vlastnostmi [25]. Tento účinek byl podrobněji zkoumán u zánětlivých střevních onemocnění, kde bylo zjištěno, že masticha snižuje obsah cytokinů tumor nekrotizujícího faktoru-a, malonaldehydu, mezibuněčné adhezivní molekuly-1 (ICAM-1) a interleukinů -6, -8 a -10, a to jak v preklinických, tak v klinických studiích; účinně tak potlačuje poškození střev [26,27]. Kromě toho suplementace mastichou podporuje částečné, ale úctyhodné obnovení mikrobiální diverzity a působí jako přirozený probiotický faktor [28]. Náhodná kontrolovaná studie zahrnující 148 subjektů ukázala, že masticha v dávce 350 mg třikrát denně po 3 týdnech léčby významně zlepšila symptomy spojené s funkční dyspepsií [16].

Jaterní enzymy

Bylo také zjištěno, že masticha snižuje jaterní enzymy a zlepšuje jaterní steatózu a obsah kolagenu u experimentálních modelů s nealkoholickým ztukovatěním jater (NAFLD) [28]. Vzhledem k tomu, že v patogenetickém substrátu NAFLD dominuje oxidace a zánět, bylo v randomizované klinické studii MAST4HEALTH zjištěno významné zlepšení celkového antioxidačního stavu u obézních pacientů s NAFLD léčených mastichou po dobu 6 měsíců [17].

Některé sloučeniny mastichy, včetně kyseliny oleanonové, oleanolové a gallové, působí jako modulátory receptorů aktivovaných peroxizomovými proliferátory (PPAR), které jsou považovány za regulátory metabolismu glukózy a lipidů, zánětu a progrese fibrózy v játrech, což hraje klíčovou roli při rozvoji NAFLD [29].

Masticha v péči o kůži

Hromadí se důkazy, které naznačují, že lokální aplikace mastichové masti zmírňuje zánětlivé a/nebo pruritické reakce u zvířecích experimentálních modelů alergické dermatitidy [30]. Tento účinek se opět připisuje protizánětlivým vlastnostem mastichy a zejména drastickému snížení produkce cytokinů. Klinické údaje získané na základě randomizovaných kontrolovaných studií rovněž naznačují, že masticha vykazuje příznivý účinek na hojení ran.

Vyšší míra hojení rány po epiziotomii byla pozorována u 73 žen, které byly tři dny po porodu léčeny mastichovým oleoresinem, který byl podáván kouřením rány [18]. Tyto údaje jsou v souladu s poznatky, které poskytly studie na zvířatech, jež prokázaly příznivé působení mastichového oleje na hojení ran způsobených popáleninami laserem [31].
Výše uvedené údaje nepochybně potvrzují, že masticha má protizánětlivé vlastnosti.

Na druhou stranu, s výjimkou zánětlivých střevních onemocnění, jsou údaje týkající se potenciálního protizánětlivého účinku mastichy na jiná systémová zánětlivá onemocnění vzácné. Z tohoto hlediska je třeba ještě provést rozsáhlé, dobře navržené klinické studie zahrnující pacienty s běžnými zánětlivými poruchami, aby bylo možné prokázat protizánětlivou funkci mastichy.

Antioxidační vlastnosti

Oxidační stres označuje nerovnováhu mezi produkcí reaktivních forem kyslíku (ROS) a antioxidační obranou biologického systému [32]. Volné radikály kyslíku vznikající při buněčném metabolismu hrají nedílnou roli v modulaci buněčné signalizace, diferenciace a proliferace.
Nadměrná produkce ROS však může způsobovat oxidační stres, který je zodpovědný za škodlivé změny na DNA, RNA proteinech a lipidech a je spojen se zvýšeným rizikem několika chronických a systémových onemocnění – jmenovitě kardiovaskulárních chorob, systémových zánětlivých onemocnění a rakoviny [33]. Za tímto účelem si přírodní antioxidanty získaly značný vědecký zájem, který je dán jejich četnými zdravotními přínosy.
Oxidace LDL je představitelem změn vyvolaných oxidačním stresem. Po četných modifikacích probíhajících na LDL částicích získávají oxidované LDL aterogenní a prozánětlivé vlastnosti, což drasticky přispívá k rozvoji aterosklerózy [34]. Při zkoumání antioxidačního potenciálu několika gum a pryskyřic in vitro Andrikopoulos et al. prokázali, že nejúčinnější v prevenci oxidace lidských LDL je masticha [35]. Tento účinek byl přisuzován především hydromethanolické složce mastichy, přičemž ochrannou aktivitu vůči LDL vykazovaly i triterpeny a hydroxynaftochinony.
Masticha tlumí buněčnou produkci superoxidu snížením regulace NADPH oxidázy prostřednictvím inhibice protein kinázy C, což je proces, který je pravděpodobně spouštěn TNF-a, což opět podtrhuje úzkou interakci mezi zánětem a oxidačním stresem [19]. Je známo, že proteinkináza C zaujímá klíčové postavení v řadě buněčných signálních drah a je reverzibilně modulována ROS díky své jedinečné strukturální vlastnosti, která je náchylná k oxidační modifikaci [36]. Inhibice těchto drah mastichou, zejména jejími triterpeny, vede ke zvýšení intracelulární hladiny antioxidačního glutathionu v makrofázích spolu se snížením exprese CD36 [37]. Ty jsou v makrofázích rozpoznávány jako oxLDL receptory a udržují si ústřední roli v aterogenezi tvorby pěnových buněk, jejichž regulace se zvyšuje v přítomnosti oxLDL a interleukinu-4 [38].